Mína (Hannoveroandalusanka)

29. prosince 2010 v 22:59 | Koník - majitelka

Mína

Ahojky, já jsem Mína :).
Jsem Hanoverka, tmavá hnědka a jsem dcera slavné drezuračky Čarodějky, kterou znáte z ranče U dvou koní. Můj táta je Andalusan Taur, ano, toho znáte z našeho ranče. Narodila jsem se v teplé stáji ranče U dvou koní. S maminkou nás tam nechali asi dva dny, pak nás pustili poprvé na pastvu a já spatřila celý ranč. Bylo to úžasné...tolik koní, další stáje a lidé, nejdřív jsem si myslela, že budu bydlet tady, ale asi po dvou týdnech nás naložili do takového těsného přívěsu a odvezli mně i maminku na jiný ranč. Jmenoval se Zlatá podkova a je to tak dávno, že to byl ještě ten menší a starší ranč Zlatá podkova. Po vystoupení z přívěsu jsem opět uviděla stáje, koně a lidi. Byla jsem trochu zmatená, proč nás sem odvezli, ale maminka mně pořád uklidňovala, zdálo se mi, že to tu snad zná. Pak se nakonec ukázalo, že maminka to tu opravdu zná, a že tady odtud pochází můj tatínek, kterého jsem ještě neviděla. Odvedli nás do celkem prostorného boxu, ten box byl vedle dalších dvou boxů, kde bydleli koně, jež jsem neznala, ale ne na dlouho, maminka ty koně znala a představila mi je jako Gabilana, Pelgrima, Taura a Sedara. Taur byl můj tatínek. Zezačátku jsem se ho trošku bála, protože byl velký, mohutný a trochu divočejší. Ale po delší době jsem s ním dobře vycházela a on se ukázal jako výborný táta a super kámoš na hrátky a prúšvihy na pastvině :D.
Stálé hrátky a čas s maminkou však netrvaly věčně. Jednoho dne, když už jsem uměla zvedat nohy ke kováři a skoro celé dva dny jsem vydržela bez maminky, přišli k našemu boxu (já a maminka) a najednou ji začali odvádět (myslela jsem si, že je to jako vždycky, odvedou ji ráno, přivedou odpoledne), ale teď to bylo jiné. Neodváděla ji Stela jako obvykle a už vůbec nebylo ráno, bylo odpoledne. Maminka asi věděla, co se děje a nějak moc se se mnou loučila, prý ať se nebojím, že se brzy uvidíme - nechápala jsem... Když ji odvedli, pustili mně na pastvu za ostatními koňmi, hráli jsme si tam a já doufala, že maminka večer přijde.
Dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, proč odvedli maminku. Každé hříbě se musí v určitém věku odstavit od maminky a pokračovat ve výcviku na dobrého jezdeckého koně. Bylo mi smutno, ale na to jsem si později zvykla. A navíc maminka mně pravidelně navštěvovala společně s jinými koňmi z ranče U dvou koní. A když mi bylo smutno, byl tu přece ještě tatínek. Uklidňoval mě.
Můj výcvik dále pokračoval, až přišla chvíle mně obsednout. Nejprve jsem si musela zvyknout na sedlo a uzdu, až mi to plně nevadilo, začala mi Stela zatěžovat hřbet takovým těžkým pytlem, zpočátku se mi to vůbec nelíbilo, ale pak jsem si zase zvykla. Jednoho dne jsme cvičili na jízdárně a to byl den, kdy se na mně Stela poprvé pokusila jet. Bylo to jiné, než když byla na zemi a já vozila ten pytel....nyní mi nedávala pokyny a pobídky ze země, ale ze sedla, zdálo se mi to těžké pochopit, ale brzy jsem se to naučila. Pak následoval výcvik skoků (což mně hrozně bavilo :)) a pak zápřah - to už jsem byla celkem zkušená, školní, dokonce i parkurová klisna. V zápřahu jsem poprvé jela ještě s jedním koněm, myslím, že se jmenovala Shantal, ta mně uklidňovala, pak se to zdálo být lehčí a lehčí a nakonec jsem patřila mezi poslušné koně do vozu, které měl Joska moc rád :).
No a teď už žiju na novém ranči Zlatá podkova, je tu více místa a nových koní a maminka mně stále chodí navštěvovat. Už mi alene vůbec není smutno, nejsem tu totiž sama s tatínkem, narodilo se mi překrásné, mé první hříbátko Zafírek :). Jeho tatínkem je Satan, francouzský jezdecký kůň (plemeno), který je černý jako uhel a divoký jako Dábel (Proto jméno Satan-ďábel :p) :), samozřejmě je z ranče U dvou koní :).

Mína (by Koník!!)
A to jsem já :) ..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama